Červená řepa: účinky na zdraví, výživové hodnoty a recepty

Červená řepa je levná a dostupná zelenina, která vydrží celou zimu ve sklepě. Obsahuje hodně kyseliny listové a draslíku a patří k přirozeně nejbohatším zdrojům dusičnanů, které mohou mírně snížit krevní tlak. Níže najdete, co řepa doopravdy obsahuje, které účinky jsou podložené studiemi, komu může škodit a jak ji připravit, aby chutnala i těm, kterým ji zprotivila školní jídelna.

Aktualizováno: 23. 10. 2026 · Připravil: Redakce CervenaRepa.eu · Zdroje uvádíme na konci článku

Červená řepa v kostce

  • 43 kcal na 100 g syrové bulvy, 88 % vody, 2,8 g vlákniny.
  • Kyselina listová: 100 g pokryje zhruba polovinu denní potřeby dospělého.
  • Dusičnany: nejlépe prozkoumaný účinek řepy, tedy mírné snížení krevního tlaku a lepší vytrvalost.
  • Opatrnost: při sklonu k ledvinovým kamenům, nízkém tlaku a u kojenců na začátku příkrmů.
  • Neléčí rakovinu ani jiné nemoci. Je to zdravá zelenina, ne lék.

Červená řepa – celé bulvy a rozříznutá bulva

Co červená řepa obsahuje

Řepa je z velké části voda. Zbytek tvoří hlavně cukry (proto chutná nasládle) a vláknina. Z výživového hlediska vyniká kyselinou listovou, draslíkem a manganem. Typickou barvu jí dávají betalainy (betanin a příbuzná barviva), které se dnes používají i jako přírodní potravinářské barvivo E162.

Hodnoty v tabulce platí pro 100 g syrové oloupané bulvy. Procenta vycházejí z referenčních hodnot příjmu (NRV) podle evropské legislativy. Jde o orientační čísla, protože obsah se liší podle odrůdy, půdy a skladování.

Složka (na 100 g) Množství % NRV
Energie 43 kcal / 180 kJ 2 %
Voda 88 g –
Bílkoviny 1,6 g –
Sacharidy (z toho cukry) 9,6 g (6,8 g) –
Vláknina 2,8 g –
Tuky 0,2 g –
Kyselina listová (folát) 109 µg 55 %
Mangan 0,33 mg 16 %
Draslík 325 mg 16 %
Měď 0,08 mg 8 %
Vitamin C 4,9 mg 6 %
Železo 0,8 mg 6 %
Hořčík 23 mg 6 %
Fosfor 40 mg 6 %
Vitamin B6 0,07 mg 5 %
Zinek 0,35 mg 4 %
Vápník 16 mg 2 %
Sodík 78 mg –
Dusičnany cca 100–250 mg –

Zdroj hodnot: USDA FoodData Central (Beets, raw). Dusičnany podle EFSA, obsah silně kolísá podle odrůdy a hnojení. Vařením klesá hlavně obsah folátu a vitaminu C a část dusičnanů přechází do vody.

Vitamíny a minerální látky v červené řepě




Účinky červené řepy na zdraví: co je prokázané a co ne

O řepě koluje spousta tvrzení, od „čištění krve“ po léčbu rakoviny. Většina z nich vychází z pokusů ve zkumavce nebo na zvířatech, případně z lidového léčitelství. V tabulce je u každého účinku vidět, jak silné důkazy u lidí skutečně existují.

Účinek Co říkají data Síla důkazů
Nižší krevní tlak Dusičnany z řepné šťávy snižují systolický tlak v průměru o 4–5 mmHg, účinek odeznívá během dne ●●●○ střední
Vytrvalostní výkon Menší spotřeba kyslíku při zátěži a delší výdrž, výraznější u rekreačních sportovců než u elity ●●●○ střední
Krvetvorba, únava, těhotenství Díky folátu, pro který platí schválená zdravotní tvrzení EU ●●●● schváleno EU
Normální krevní tlak Díky draslíku (schválené tvrzení EU) ●●●● schváleno EU
Trávení Vláknina podporuje pravidelné vyprazdňování, jako u jiné zeleniny ●●○○ obecné
Antioxidanty, záněty Betalainy fungují v laboratoři, přínos u lidí není jasný ●○○○ slabá
Rakovina, „detox“, játra, demence Klinické důkazy chybí, řepa není lék ani prevence těchto nemocí ○○○○ nedoloženo

Krevní tlak a dusičnany

Tělo přeměňuje dusičnany z řepy (za pomoci bakterií v ústech) na oxid dusnatý, který rozšiřuje cévy. Souhrnná analýza studií s řepnou šťávou a dusičnany zjistila průměrný pokles systolického tlaku asi o 4,4 mmHg. To je měřitelný, ale mírný účinek. Léky na vysoký tlak řepa nenahradí a její účinek se s nimi navíc může sčítat, viz rizika. Mimochodem, antibakteriální ústní vody přeměnu dusičnanů v ústech tlumí.

Řepa pro sportovce

Ve studiích se nejčastěji používá 300–600 mg dusičnanů (zhruba 0,5 l šťávy nebo malá dávka koncentrátu) asi 2–3 hodiny před výkonem. Účinek se projevuje hlavně u vytrvalostních výkonů trvajících zhruba 5–30 minut a u lidí, kteří netrénují na profesionální úrovni.

Kyselina listová a draslík

Folát přispívá k normální krvetvorbě, ke snížení míry únavy a vyčerpání a k růstu mateřských tkání během těhotenství. Draslík přispívá k udržení normálního krevního tlaku. Obojí jsou schválená zdravotní tvrzení EU a 100 g syrové řepy splňuje podmínku „zdroje“ těchto látek. Část folátu se vařením ztrácí, takže syrová nebo pečená řepa je na tom lépe než vařená.

Co červená řepa neléčí

Na otázku „co léčí červená řepa“ je poctivá odpověď: nic. Je to výživná zelenina, která do pestrého jídelníčku patří, ale nemoci neléčí. Tvrzení o léčbě rakoviny, „čištění krve“, detoxikaci těžkých kovů nebo zlepšení paměti nemají oporu v klinických studiích.

Červená řepa v pestré stravě



Syrová, vařená, pečená, nakládaná, nebo šťáva?

Červenou řepu můžete jíst i syrovou, stačí ji oloupat a jemně nastrouhat. Každá úprava ale mění chuť i obsah živin:

Forma kcal / 100 g Folát Dusičnany Nejlépe na
Syrová 43 nejvíc vysoké saláty, carpaccio, smoothie
Vařená 44 o čtvrtinu méně nižší (přechází do vody) saláty, pomazánky, polévky
Pečená cca 45 o něco méně vyšší než u vařené příloha, s kozím sýrem, rizoto
Nakládaná cca 65 nejméně střední příloha, zásoba na zimu
Šťáva cca 40 / 100 ml vysoký nejkoncentrovanější sportovci, kombinace s jablkem

Hodnoty jsou orientační. U nakládané řepy záleží hlavně na množství cukru v nálevu.

Recepty pro jednotlivé úpravy: saláty z červené řepy, nakládaná a zavařená červená řepa a šťávy z červené řepy. Pokud máte radši smoothie, inspiraci najdete na webu Smoothie recepty.

Rizika: komu červená řepa nemusí sedět

Pro většinu zdravých lidí je řepa v běžném množství bezpečná. Pozor by si měly dát tyto skupiny:

Sklon k ledvinovým kamenům

Řepa (a ještě víc řepné listy) obsahuje šťavelany. Ty se v moči mohou vázat s vápníkem a přispívat k tvorbě šťavelanových kamenů, které jsou nejčastějším typem ledvinových kamenů. Kdo je už jednou měl, neměl by pít řepnou šťávu denně a o vhodném jídelníčku by se měl poradit s lékařem.

Nízký tlak a léky na tlak

Při nízkém tlaku může větší dávka šťávy způsobit točení hlavy. Lidé, kteří berou léky na vysoký tlak, by si měli pravidelné pití řepné šťávy nejdřív probrat s lékařem, protože se účinky mohou sčítat. Běžná porce řepy k obědu problém není.

Warfarin a řepné listy

Samotná bulva má vitaminu K málo. Listy řepy ho ale obsahují hodně, takže lidé užívající warfarin by je neměli jíst nárazově ve velkém množství.

Cukrovka

Řepa obsahuje cukr, ale v běžné porci ho je málo a díky vláknině zvedá glykémii jen mírně. Opatrnost se týká hlavně nakládané řepy se sladkým nálevem a čisté šťávy, kde chybí vláknina.

Kojenci

Kvůli vysokému obsahu dusičnanů se řepa (stejně jako špenát) nedoporučuje v prvních měsících příkrmů. Kdy ji zařadit, je nejlepší probrat s pediatrem.

Těhotenství a kojení

V běžném množství je řepa v těhotenství vhodná, protože je dobrým zdrojem folátu. Starší tvrzení, že by těhotné měly řepu vynechat, nemá oporu v datech. Jíst ji můžete i během kojení.

Citlivé trávení

Ve větším množství může řepa kvůli fermentovatelným sacharidům (FODMAP) způsobit nadýmání, typicky u lidí se syndromem dráždivého tračníku. Menší porce bývá v pořádku.

Červená moč nebo stolice po řepě

Červené zbarvení moči po řepě (beeturie) má zhruba 10–14 % lidí a je neškodné. Častěji se vyskytuje u lidí s nedostatkem železa. Pokud se objevuje opakovaně, nechte si zkontrolovat krevní obraz, ale řepa sama nedostatek železa nevyřeší. Červená moč bez předchozí konzumace řepy je důvodem k návštěvě lékaře.



Kolik řepy denně je rozumné

Oficiální doporučená dávka neexistuje. Pro zdravého dospělého jsou rozumné tyto dávky:

  • Řepa jako zelenina: porce 100–150 g několikrát týdně, nejlépe střídaná s jinou zeleninou.
  • Šťáva: začněte na 100–200 ml. Ve studiích se pije až 0,5 l, ale ne dlouhodobě každý den, hlavně kvůli šťavelanům.
  • Nakládaná řepa: spíš jako příloha, kvůli cukru a soli v nálevu.

Recepty z červené řepy

Řepa se hodí do slaných i sladkých jídel. Vyberte si podle chuti:

Všechny recepty pohromadě najdete v přehledu recepty z červené řepy. Řepu v prášku, hotové šťávy nebo sterilovanou řepu představujeme v článku produkty z červené řepy.

Původ a pěstování

Červená řepa (Beta vulgaris) pochází z planě rostoucí řepy na pobřeží Středozemního moře. Ve starověku se jedly hlavně listy, podobně jako dnešní mangold. Bulva se pěstovala nejdřív spíš jako léčivka a teprve později se z ní stala běžná zelenina. Do střední Evropy se rozšířila hlavně v novověku a dnes ji pěstuje skoro každá zahrádka.

Recepty a úprava červené řepy

Řepa je nenáročná. Vysévá se od dubna do června, sklízí se zhruba za 2–3 měsíce a dobře se skladuje v chladu. Podrobný postup od výsevu po sklizeň najdete v článku pěstování červené řepy.

Časté otázky o červené řepě

Na co je dobrá červená řepa?

Je dobrým zdrojem kyseliny listové, draslíku a manganu a obsahuje hodně dusičnanů. Ty mohou mírně snížit krevní tlak a zlepšit vytrvalostní výkon. Nemoci ale neléčí.

Dá se jíst červená řepa syrová?

Ano. Syrová řepa je bezpečná a obsahuje víc folátu a vitaminu C než vařená. Oloupejte ji a jemně nastrouhejte do salátu nebo smoothie.

Kolik kalorií má červená řepa?

Syrová i vařená řepa má kolem 43–44 kcal na 100 g. Nakládaná řepa má obvykle víc, kolem 65 kcal, podle množství cukru v nálevu.

Mohou červenou řepu jíst diabetici?

Ano, v běžné porci. Opatrnost je na místě u slazené nakládané řepy a čisté šťávy, kde chybí vláknina.

Mohou červenou řepu jíst těhotné?

Ano. V běžném množství je řepa v těhotenství vhodná a je dobrým zdrojem folátu. Opatrnost je na místě jen při sklonu k ledvinovým kamenům.

Proč mám po červené řepě červenou moč?

Jde o beeturii. Barvivo z řepy projde do moči asi u 10–14 % lidí a je to neškodné. Častěji se objevuje při nedostatku železa, takže pokud se opakuje, je dobré nechat si zkontrolovat krevní obraz.

Jak dlouho se vaří červená řepa?

Celá neloupaná řepa se vaří 30–60 minut podle velikosti. Hotová je, když do ní párátko snadno zajede. V tlakovém hrnci to trvá asi 15–20 minut.

Kolik řepné šťávy denně je bezpečné?

Pro zdravého dospělého je rozumné začít na 100–200 ml. Lidé se sklonem k ledvinovým kamenům, s nízkým tlakem nebo na lécích na tlak by se měli poradit s lékařem.

Zdroje

  1. USDA FoodData Central: Beets, raw; Beets, cooked, boiled; Beets, pickled. fdc.nal.usda.gov
  2. Siervo M. et al. Inorganic nitrate and beetroot juice supplementation reduces blood pressure in adults: a systematic review and meta-analysis. Journal of Nutrition, 2013;143(6):818–826.
  3. Jones A. M. Dietary nitrate supplementation and exercise performance. Sports Medicine, 2014;44(Suppl 1):S35–S45.
  4. EFSA. Nitrate in vegetables – Scientific Opinion of the Panel on Contaminants in the Food Chain. EFSA Journal, 2008;689:1–79.
  5. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se stanoví seznam schválených zdravotních tvrzení. EUR-Lex
  6. Mitchell S. C. Food idiosyncrasies: beetroot and asparagus. Drug Metabolism and Disposition, 2001;29(4):539–543.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu lékaře ani nutričního terapeuta. Pokud se léčíte s onemocněním ledvin nebo s vysokým tlakem, případně užíváte léky, poraďte se o větších změnách jídelníčku s lékařem.