Červená řepa patří, navzdory své nevalné oblibě v našich končinách, mezi jeden z nejzdravějších a nejuniverzálnějších druhů zeleniny, které můžeme v kuchyni použít.
Důvod proč se u nás netěší přílišné oblibě, je zřejmě ten, že doplatila na nevalné zpracování ve školních kuchyních, čímž byla znechucena několika generacím strávníků po zbytek jejich života. Na to ostatně doplatila a stálé doplácí nejen červená řepa, ale také celá řada dalších potravin, které si to rozhodně nezaslouží, a to nejen díky svým zdraví prospěšným účinkům, ale také díky své lahodné chuti, které je ovšem dosaženo jen při správném zpracování.
Jednotlivé druhy zpracování a recepty z červené řepy najdete zde >>>
Zdraví prospěšné účinky červené řepy
Možná vám to bude připadat jako ohraná písnička, která se spustí vždy, když přijde na řadu řeč o prakticky jakémkoliv druhu zeleniny, ale v tomto případě se opravdu jedná o extrémně zdravou zeleninu, která má neskutečně širokou paletu přínosů pro naše tělo.
Nejprve zde zmíním ty nejdůležitější látky a prvky, které v ní najdeme. Není jich přitom vůbec málo. Jedná se o vitamíny B a C, provitamín karoten, vápník, hořčík, draslík, sodík, křemík, železo, selen, zinek, kyselinu listovou, antioxidanty betain a betacyanin a cenné stopové prvky cesium a rubidium. To jen tak namátkou ty nejzajímavější. Podstatný ovšem není výčet jako takový, ale to jak našemu tělu všechny tyto látky prospějí. Musím přiznat, že když jsem se kdysi o červenou řepu začal zajímat a přečetl jsem si, co všechno „umí“, nestačil jsem koukat. Pravděpodobně budete překvapeni i vy.
1. Prevence rakoviny
Funguje jako prevence před vznikem rakoviny a zároveň slouží jako podpůrný lék při jejím překonávání a následné rekonvalescenci po vyléčení. To je dáno jejími detoxikačními vlastnostmi. V tomto kontextu se mluví především o pití čerstvé řepné šťávy a jejím pozitivním účinkům proti onemocnění karcinomem tlustého střeva a jater.
2. Detoxikace
Má schopnost neutralizace škodlivých látek v těle a podporuje jejich následné vylučování z těla, a to především z mozku a střev. To se týká takových látek, jako je třeba olovo, hliník, cholesterol či radioaktivní látky.
3. Zlepšuje činnost mozku
Výrazné zhoršování obecných mentálních schopností a vznik některých onemocnění mozku je typické především pro starší osoby. Zkrátka a jednoduše už jim to často tolik nemyslí. Jistým přínosem v tomto směru může být právě červená řepa, jejíž konzumace může do jisté míry oddalovat a zmírňovat projevy nemocí jako je skleróza, nebo demence. Je toho dosaženo zvýšeným přísunem krve do mozku a jeho lepším prokrvením, které má tato zelenina na svědomí.
4. Má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém
Výrazným způsobem ovlivňuje stav kardiovaskulárního systému. Zlepšuje činnost srdce, zabraňuje ateroskleróze (kornatění tepen), snižuje krevní tlak, zpevňuje stěny kapilár, rozšiřuje věnčité tepny a podporuje tvorbu červených krvinek. To je dáno vysokým obsahem nitrátů, které když se dostanou do krevního řečiště, začnou oxidovat. Tím dojde ke vzniku oxidu dusnatého, který zvyšuje množství kyslíku v krvi a rozšiřuje věnčité tepny.
5. Zpomaluje projevy stárnutí
Červená řepa pročišťuje krev a obsahuje mnoho antioxidantů, které likvidují volné radikály zodpovědné mimo jiné i za některé prvotní projevy stárnutí, jako je kupříkladu tvorba vrásek. Její konzumace v prakticky jakékoliv formě povede ke zlepšení kvality a vzhledu vaší kůže, vlasů a nehtů. Co se pak ještě týče samotných vlasů, tak ty přirozeně získají na síle a lesku, a to díky velkému množství v řepě obsažených karotenoidů.
6. Pomáhá při trávení a vylučování
Funguje jako pomocník při zažívání a vylučování, které současně usměrňuje. Vysoký obsah v červené řepě nacházející se rozpustné vlákniny tak zabraňuje průjmům, respektive zácpám a zlepšuje celkovou kvalitu stolice. Díky svým močopudným vlastnostem navíc bojuje s nežádoucím zavodněním těla.
7. Snižuje hladinu cholesterolu
Má velmi příznivé účinky co se týče snižování hladiny špatného LDL cholesterolu. V tomto směru pro naše tělo pracují hned dvě látky, které v červené řepě nalezneme, a to konkrétně již zmiňovaná vláknina a pak také antioxidant známý pod názvem betacyanin.
8. Bojuje proti lupům
Pravidelná konzumace má velký přínos pro osoby, které trápí problémy s lupy. Červená řepa obsahuje celou škálu vitamínů a minerálů zodpovědných za správné vyživování vlasových kořínků a pokožky na hlavě. Navíc má jisté antiseptické a protizánětlivé vlastnosti, čímž dochází ke vhodnému zbavování se odumřelých kožních buněk a regeneraci kůže. Kombinace těchto účinků může v ideálním případě vést až k úplnému zbavení se lupů, nebo alespoň ke zmírnění daných projevů.
9. Posiluje kosti
V červené řepě najdeme kombinaci hned několika minerálů a vitamínů, které mají na starost posílení našich kostí. Jedná se například o hořčík, kyselinou listovou, vitamín C, ale nejzajímavější je rozhodně oxid křemičitý. U tohoto stopového prvku bylo prokázáno, že má naprosto zásadní vliv na vstřebávání vápníku do kostí, tvorbu chrupavek a zvyšování hustoty kostí.
10. A co dál?
Vylíčit zde všechny blahodárné účinky červené řepy na lidské zdraví, a to všechno v kombinaci s vysvětlením konkrétních účinků jednotlivých vitamínů, minerálů, stopových prvků a jejich kombinací by bylo vpravdě extrémně složité a zřejmě by to vydalo na celou knihu. My jsme se proto jen v krátkosti pokusili nastínit, jak moc je červená řepa zdravá a její konzumace přínosná. Z našeho pohledu je to poměrně pěkný úvod do celé problematiky, a pokud se budete chtít o tuto zeleninu zajímat více do hloubky, určitě máte možnost vyhledat si konkrétní vědecké studie zabývající se jak červenou řepou jako takovou, tak látkami v nich obsažených.
Zde je pak zběžný výčet dalších pozitivních účinků na naše zdraví:
- Urychluje a zkvalitňuje zotavování pacientů, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu.
- Zlepšuje činnost jater, ledvin, žlučníku a žaludku.
- Napomáhá tvorbě a růstu buněk a regeneruje buněčná jádra.
- Zvyšuje celkovou imunitu a funguje jako profylaxe proti celé řadě onemocnění, jako je například nachlazení nebo chřipka.
- Je vhodná při problémech s houbovými, plísňovými a kvasinkovými nemocemi.
- Pozitivně působí na nervový systém a vyživuje nervy.
- Reguluje hladinu cukru v krvi.
- Zkvalitňuje spánek
- Nakonec nelze opomenout její antimalarické a antirevmatické účinky, vliv na zlepšení průběhu alergií a pozitivní účinky na zrak.
Rizika a nežádoucí účinky konzumace
Červená řepa má nepřebernou škálu přínosů pro naše zdraví. Její konzumace však může mít u některých lidí i jisté méně, či více závažné negativní účinky. Nelze proto jednoznačně říci, že by ji měl jíst každý, respektive, že bychom ji do sebe měli cpát co možná největší množství bez jakéhokoliv rozmyslu. Pojďme si proto představit nejčastější případy, kdy nám může způsobit nějaké problémy.
1. Hemochromatóza a Wilsonova choroba
Tyto dvě nemoci jsou spojeny s nadměrným ukládáním železa (Hemochromatóza), respektive mědi (Wilsonova choroba) v našem těle, což je pochopitelně nežádoucí, protože to může velmi závažné zdravotní následky. Konkrétní specifika těchto onemocnění zde nebudeme rozebírat, neboť to není předmětem tohoto článku, ale je nabíledni, že ti, kteří jimi trpí, musí velice bedlivě hlídat příjem těchto dvou kovů ve své stravě a omezovat ho. A právě proto není červená řepa pro tyto osoby vhodná, neboť jejich v množství v těle značně zvyšuje.
2. Vysoký a nízký tlak
To, že červená řepa snižuje krevní tlak, již bylo řečeno a do jisté míry se jedná o klad. Je to ale relativní. Nevhodnost její konzumace u těch, kteří trpí nízkým krevním tlakem, asi rozebírat nemusíme. Jistá rizika však mohou existovat i u některých osob s vysokým krevním tlakem, které na to berou léky. Lehce zde vznikne synergický efekt, kdy tlak sníží léky i řepa zároveň a problém je na světě. Buďte proto velmi obezřetní, ať už trpíte prvním, nebo druhým typem nemoci spojeným s krevním tlakem.
3. Ledviny a játra
Naše zázračná zelenina obsahuje bohužel poměrně velké množství šťavelanu vápenatého známého též pod označením oxalát. Ten obsahuje ostatně i rebarbora, špenát, brambory, fazole, šípkový čaj a mnoho dalších v našich končinách méně či více často konzumovaných jídel a nápojů. V čem spočívá jeho úskalí? Nežádoucích účinků existuje hned celá řada a faktem je, že při extrémně velké dávce může způsobit i smrt, ale to se pohybujeme opravdu na hraně extrému. Na druhou stranu je třeba být obezřetný a znát rizika. Pokud zůstaneme u problému spojených s ledvinami a játry, pak při jeho nadměrném, pravidelném a dlouhodobém příjmu v potravě můžeme předpokládat, že dojde k jistému poškození těchto dvou orgánů. V případě ledvin je navíc nejčastějším viníkem způsobujícím vznik ledvinových kamenů. Co z toho pro nás vyplývá?
- Osoby mající problémy s ledvinami a játry a ti, u nichž existuje zvýšené riziko vzniku ledvinových kamenů, by to s ní neměli ani trochu přehánět.
- Obecně se informujte o potravinách, které tuto látku obsahují. Může se stát, že samotnou červenou řepu jíte v přiměřeném množství, ale reálně jíte velké množství různých potravin, které ji obsahují. To se týká především osob majících v oblibě stravu s vysokým podílem zelené zeleniny.
- Byť jste naprosto zdravý, mějte na paměti jedno oblíbené a velmi pravdivé pořekadlo „Všeho s mírou“. Červené řepy se rozhodně nemusíte bát, ale nejezte (nepijte) ji velké množství najednou a často. I ta nejzdravější potravina na světě (ať už je to jakákoliv) má své pro a proti a neměla by tvořit jakkoliv významný podíl ve vašem jídelníčku. Pestrá strava je základ.
4. Pálení a otok jícnu
Navazujeme na problematiku šťavelanu vápenatého z předchozího bodu. Požití jeho většího množství během krátké chvíle, než by bylo zdrávo, poznáme zpravidla nejprve podle toho, že nás začne pálit v ústech a krku. Následovat může otok a problémy s mluvením. Tyto komplikace se objevují zejména v případech, kdy si z červené řepy pomocí odšťavňovače připravíme čerstvou šťávu (čistou, nebo v kombinaci s jinými druhy zeleniny a ovoce). Problém může spočívat buď v tom, že jsme vypili velké množství šťávy jako takové, nebo že řepa tvořila příliš velký podíl na celkovém množství surovin.
5. Zažívání
Červená řepa je co do obsahu různých látek velmi specifickou zeleninou a některým lidem nemusí z různých důvodů takzvaně „sednout“. Může se přitom jednat o přechodnou, ale také trvalou obtíž. Projevy jsou různorodé. Někoho trápí nevolnost, jiného bolest břicha, nebo průjem. Jedná se však o navýsost individuální záležitost a každý musí vlastním pozorováním na sobě samém odhalit, v čem konkrétně problém spočívá a zda má nějaké řešení.
6. Těhotenství
Za normálních okolností přínosný antioxidant betain může mít podle některých lékařských studií potenciálně silně nepříznivý vliv na vývoj plodu během těhotenství. Tyto vědecké závěry prozatím nejsou postaveny na přímém testování na těhotných ženách, ale z preventivních důvodů není ženám v očekávání doporučováno, aby řepu konzumovaly.
7. Jiné nežádoucí reakce
U některých osob se mohou po požití tepelně nezpracované červené řepy (typicky v podobě šťávy) objevit jisté nežádoucí reakce, jako je zvýšená teplota, návaly chladu nebo vyrážka. To může být dáno obecnou nesnášenlivostí na některou látku obsaženou v řepě, či jde jednat o následek způsobený požitím velkého množství řepy naráz. Je na každém, aby danou situaci vyhodnotil sám a případně navštívil svého praktického lékaře a obtíže s ním konzultoval. Žádná z těchto reakcí by člověka neměla nijak ohrožovat na zdraví, ale rozhodně se nejedná o žádoucí stav.
8. Zbarvení moči do červena
Zhruba každému desátému člověku se po snězení/vypití červené řepy zbarví moč dočervena. Fakticky se nejedná o nic špatného a nemusíte se toho děsit, a to přinejmenším ve spojení s touto zeleninou. Důvody proč se tak stane, jsou v zásadě dva. Tím prvním méně závažným je prachsprostý nedostatek železa ve vašem těle. Ten červená řepa v dané chvíli dokonce řeší, neboť jeho množství v těle poměrně hodně zvyšuje. Ten druhý je o něco závažnější, ale současně mnohonásobně méně častý, než ten první, takže se není nutné hned děsit a mířit do ordinace lékaře. O co tedy vlastně jde? K zabarvení moči dochází i u lidí, kteří mají problémy se vstřebáváním železa z potravy, tedy u osob, které potenciálně trpí nějakým druhem chudokrevnosti (anémie). Vlastně tak můžete červené řepě poděkovat, protože vám tím může prozradit mnoho o vašem zdravotním stavu.
Co červená řepa obsahuje a v jakém množství
V následujících čtyřech tabulkách najdete zevrubně rozepsané všechny výživové hodnoty, vitamíny, minerály a aminokyseliny, které červená řepa obsahuje. Tyto údaje jsou orientační a vztahují se na 50 gramů čerstvé tepelně nezpracované dužiny bulvy.
| Množství (podíl) | |
| Kalorie | 21 |
| Voda | 88 % |
| Bílkoviny | 0,8 g |
| Sacharidy | 4,8 g |
| Cukry | 3,4 g |
| Vláknina | 1,4 g |
| Tuky | 0,1 g |
| Nasycené | 0,015 g |
| Mononenasycené | 0,015 g |
| Polynenasycené | 0,03 g |
| Omega-3 | 0,005 g |
| Omega-6 | 0,03 g |
Vitamíny
| Množství (naplnění doporučené denní dávky) | |
| A (retinol) | 1 µg (0%) |
| B1 (thiamine) | 0,015 mg (1,5%) |
| B2 (riboflavin) | 0,02 mg (1,5%) |
| B3 (niacin) | 0,16 mg (1%) |
| B5 (kyselina pantothenová) | 0,08 mg (1,5%) |
| B6 (pyridoxin) | 0,035 mg (2,5%) |
| B8 (cholin) | 3 mg (0,5%) |
| B9 (kyselina listová) | 55 µg (14%) |
| C (kyselina askorbová) | 2,5 mg (2,5%) |
| E (tokoferol) | 0,02 mg (0%) |
| K (fytochinon) | 0,1 µg (0%) |
Minerály
| Množství (naplnění doporučené denní dávky) | |
| Draslík | 162 mg (3,5%) |
| Fosfor | 20 mg (3%) |
| Hořčík | 12 mg (3%) |
| Mangan | 0,17 mg (7%) |
| Měď | 0,04 mg (4%) |
| Selen | 0,35 µg (0,5%) |
| Sodík | 39 mg (2,5%) |
| Vápník | 8 mg (1%) |
| Zinek | 0,18 mg (1,5%) |
| Železo | 0,4 mg (5%) |
Aminokyseliny
| Množství | |
| Alanin | 30 mg |
| Arginin | 21 mg |
| Cystein | 10 mg |
| Glycin | 15 mg |
| Histidin | 10 mg |
| Isoleucin | 24 mg |
| Kyselina asparagová | 58 mg |
| Kyselina glutamová | 214 mg |
| Leucin | 34 mg |
| Lysin | 29 mg |
| Methionin | 9 mg |
| Prolin | 21 mg |
| Serin | 29 mg |
| Threonin | 23 mg |
| Tryptofan | 10 mg |
| Tyrosin | 19 mg |
| Valin | 28 mg |
Původ a rozšíření
Červená řepa pochází z oblasti Středozemního moře a je prokázáno, že byla konzumována a kulinářsky zpracovávána již před několika tisíci lety ve starověké Babylonii. Poměrně zajímavé je, že v té době byla konzumována pouze její nadzemní část (tedy listy), což platilo až do začátku novověku, kdy se postupně začal konzumovat i kořen, a to především k lékařským účelům. Jinými slovy, listy byly používány v kuchyni, zatímco bulva sloužila léčitelům. Tato situace dnes již pochopitelně neplatí a k oběma účelům je vhodným způsobem využívána celá rostlina.
Za jejím rozšířením po Evropě stojí hlavně Římané. Červená řepa byla totiž v době nadvlády Římské říše nad Evropou mezi vysoce postavenými Římany velice oblíbenou potravinou, a proto došlo k jejímu značnému rozšíření a nárůstu její obliby. V polovině minulého tisíciletí tak byla pěstována prakticky na celém území Evropy vyjma severských oblastí, které jejímu pěstování svým podnebím nepřály.